Inflace na českou ekonomiku dopadá drtivou silou. Jakým způsobem se s ní můžeme účinně vypořádat?
Jak se vypořádat s inflací? Odpovídá Martin Slaný, ekonom DRFG Davida Rusňáka
Martin Slaný má ve svém oboru bohaté zkušenosti. V minulosti působil jakožto ekonomický poradce prezidenta Klause a pracoval i ve funkci ředitele jeho sekretariátu. Do investiční skupiny DRFG vstoupil v září 2018 na přímou nabídku Davida Rusňáka.
Česká ekonomika podle něj momentálně zažívá období silné nestability. Zásadním je prohlubující se deficit veřejných financí a běžného účtu platební bilance, vytvořila se nerovnováha mezi agregátní poptávkou a nabídkou, růst produktivity práce je nižší než růst mezd a zároveň jsou neadekvátně vůči mzdám vysoké i ceny nemovitostí.
Za výše popsané je primárně dle ekonoma Slaného zodpovědný stát. Hlavní příčinou jsou podle něj nepřiměřené intervence. Vylučuje tak, že příčiny by byly externí, pouze covid-19 nebo válečná situace na Ukrajině.
Bez recese inflaci odstranit nelze
Vládám podle něj především chybí rozpočtové omezení. Stejně tak Slaný upozorňuje, že měnová a fiskální politika kráčejí v současné době silně proti sobě. Dále vysvětluje, že vláda se sice snaží opatřeními na dluh kompenzovat inflaci, ale tím naopak k vyšší inflaci přispívá.
Ostatně i guvernér centrální banky Aleš Michl opakovaně upozornil na to, že rozpočtové chování vlády podporuje inflaci. Samotná ČNB přitom otevřeně deklaruje, že inflace by se měla pohybovat okolo 2 % a je cílem se na tuto úroveň vrátit.
Jak to udělat? Pakliže enormně nevzroste produkční schopnost ekonomiky, logicky musí klesnout poptávka. Historická zkušenost tak podle klíčového muže Rusňákovy DRFG ilustruje, že bez recese podobně vysokou inflaci odstranit nelze.
Naopak řešení nespatřuje v přijetí eura. Vlastní měnová politika se ukáže podle něj jako výhodná. To je ostatně patrné napříč celou eurozónou, kde panují značné rozdíly v inflaci, zřetelné jsou i značné velké rozdíly ve výnosech dluhopisů.
