V předloňském roce na podzim se konala konference FINfest, které věnoval svůj čas i Martin Slaný, hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Davida Rusňáka. V rámci své přednášky se věnoval otázce hrozící ekonomické krize a jejím rizikům a příznakům shodujícím se se situací v roce 2008. Zároveň zmínil výhody a nevýhody investic do podílových fondů a dluhopisů. Kromě toho však při jeho vystoupení došlo i na pojem bezhotovostní ekonomika. Přestože tomuto konceptu je v současné době velmi nakloněný Mezinárodní měnový fond, Slaný varoval před jeho zápory ve formě ohrožení ztráty soukromí nebo minimálně výrazného narušení politických a ekonomických svobod a zdůraznil nutné zvážení dlouhodobých důsledků. Jakkoliv by se na první pohled mohla bezhotovostní ekonomika zdát lákavou, cena za její nastolení by byla mnohem vyšší, než si myslíme. Rizika jsou v tomto případě značná, a navíc nemusejí být patrná hned na první pohled.
Jde o pohodlnější systém? Naopak.
Bezhotovostní nebo, chcete-li, cashless ekonomický systém by mohl vést k ovládání ekonomiky vrchními státními orgány. Stát by měl perfektní kontrolu, co se týče spotřeby občanů a tím rostoucí tendence ji regulovat. Podle ekonoma Slaného z investiční skupiny DRFG Davida Rusňáka by tento koncept záporně ovládal úrokovou míru, jeden z hlavních nástrojů centrálních bank k ovlivňování ekonomiky. Úrokovou míru lze zjednodušeně vysvětlit jako zdanění klientů, kdy daň putuje k bankám – pokud by se úroková míra dostala do mínusu, povaha závazků bankovních klientů by se zásadně změnila. Tomu v současné době zabraňuje fakt, že používáme hotovost. Přestože tedy popularita bezhotovostních plateb stoupá, zbavit se papírových peněz a mincí by vzhledem ke slovům hlavního ekonoma DRFG nebyl strategický krok. Hotovostní peníze nepovažujeme pouze za nositele hodnoty peněz jako takové, ale zároveň nositele svobody obyvatel daného státu.
